La Capital - Quito

5. září 2005 v 19:05

QUITO alias LA CAPITAL

Bydlíme v místě, odkud jede přímý spoj do středu světa (La Mitad del Mundo), jinými slovy jsme asi 20km jižně od rovníku. Takže jsme na jižní polokouli, s tím, že na severní je to, co by kamenem dohodil. Bedlivě sledujeme, jakým směrem se nám otáčí voda v záchodě, abychom to pak při přejezdu rovníku mohli porovnat s otáčením vody v záchodě na severní polokouli.
Jsme tu jasní gringoši, tedy běloši (pro místní běloch=amík) a to s sebou nese, bohužel pro nás, nepříliš příznivé nastavování cen. Takže například za taxi, kde se normálně platí dolar, jsme s úsměvem vysolili dva. S touto skutečností se snažíme postupně vyrovnávat. Z busu jsme na zdi viděli i nápis "SKINHEADS OI". Modlíme se, aby nám nějací latino skinheadi nevpálili tečku mezi "voči".
Quito je poměrně roztahané a s aglomeracemi přesahuje počet místních obyvatel více jak 1,4 miliónu avizovaných obyvatel. Orientovat se tu dá docela dobře. Je třeba najít vrcholky sopky Pichincha, tam je západ. Cesta z města vede vždy z kopce. Při sjezdu do okolních míst se sjíždí také dost výškových metrů a tudíž kousek za Quitem je hned o hodně tepleji. Zajímavý pocit je z rozličnosti místního porostu. Jsou tu často vidět eukalypty a v kombinaci s místním dopravním značením si člověk připadá tak trochu jako u protinožců. Z města vedou asfaltové silnice, velmi často dvou nebo tříproudé. Za lepší cesty se platí mýtné kolem půl dolaru. Dokonce jsme tu projeli i čerstvě postaveným tunelem, který by hravě konkuroval i mnohým alpským veledílům.
MHD
Úsměvnou zkušeností je cesta místními městskými autobusy. Jezdí tu všemožné značky, kterým dominuje zejména Mercedes v latinsko-americké úpravě. Jsou modré a každý bus má mimo řidiče také svého "průvodčího", který stojí za jízdy v otevřených předních dveřích a vykřikuje směr busu. Autobus vám zastaví téměř kdekoliv. Pokud však stojíte mimo regulérní zastávky, nesmíte počítat s regulérním zastavením. Bus vám prostě jen přibrzdí, vy naskočíte a jen co se obě vaše chodidla dotknou paluby busu, bus jede a vy se nestačíte chytat zábradlí. Průvodčí i řidič busu si za všech okolností zachovávají chladný machrovský výraz ve tváři. Byli jsme svědky, kdy průvodčí povzbuzoval decentní dámu středního věku k urychlenému nastoupení do jedoucího busu. Jízdné se vybírá, až se průvodčímu zachce obejít cestující v buse. Pokud vystupujete dříve, vrazíte mu čtvrťák (25 centů) do ruky a skáčete na ulici. Vystupování mimo zastávky vyžaduje letitou zkušenost vlakového průvodčího českých drah, my jsme to zatím nevyzkoušeli. Záchranou cestujícímu může být červená na semaforu, dveře zůstávají stále otevřené.
S trolejbusy je to o malinko jednodušší. Cena je stejná po celém městě, opět čtvrťák. Trolejbusy projíždí napříč středem města, z jihu na sever a zpět, zastavují na zastávkách, kde se platí na turniketech a tudíž nejsou potřeba průvodčí. Bez lístku se do trolejáku nastoupit nedá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama